Domů >> Údraž - historie

Údraž - historie

Údraž – Tvrz, čelo

Nejstarší zpráva o osadě je až ze 2. poloviny 15. století (z r. 1459) – a zmiňuje se o jakémsi plenění, při klérem byl zdejším lidem pobrán dobytek. Vladykové Baroch a Dušek, kteří se r. 1472 a 1488 psali z Údraže, tehdy snad ani osadu nedrželi. Bartoloměj, neboli Bareš, z Údraže vlastnil manský dvůr v Klukách a je znám z r. 1484, kdy zapsal svému synu Janovi dluh 5 kop. Teprve o několik let později již s jistotou víme, že se Údraž dostala do majetku vladyků z Kestřan, kteří se potom, až do vymření rodové větve, psali Údražští z Kestřan. Jejich řadu počínají Ctibor a jeho bratr Bohuněk z Kestřan a v Údraži, známí z písemných pramenů k r. 1505, 1515; ale v r. 1517 se Ctibor uvádí seděním v Humprechticích. Od Oldřicha Radkovce z Mirovic koupil ves Pálčice. Tehdy patrně vlastnil pouze díl Údraže, protože nějaký jiný díl držel Mikuláš Rendl z Úšavy, který je v tituláři z r. 1534 uváděn jako pán na Údraži. Týž titulář připomíná Ctibora staršího a vedle něho Ctibora mladšího z Kestřan, syna Bohuňka. Tento Ctibor mladší přiznal na úřadě zemských desk r. 1543, že drží po olci tvrz Údraž, dvůr poplužní s poplužím a celou ves. Dále se připomíná jako účastník zemských sněmů i jako svědek na smluvních listinách svých sousedů. V roce 1570 prodal v Údraži dva dvory – zvané Martinovský a Janatovský Petru Vokovi z Rožmberka. Roku 1579 připlatil panu Kryštofovi ze Švamberka 550 kop gr. míš. na tehdy již pustou ves Pálčici a získal ji od něho dědičně. Nedlouho po r. 1585 zemřel a bych pochován v Albrechticích.

Údraž – Tvrz, bok

Po Ctiborově smrti došlo k dělení majetku mezi jeho čtyřmi syny – Jana, Petra, Zachariáše a Bohuslava. Nejstarší Jan nechtěl zpočátku hospodařit a prodal svůj díl v r. 1586 mladším bratrům za 3000 kop míš., ale vymínil si držet dva roky jeden z údražských dvorů. Nejmladší bratr Bohuslav si ponechal svůj díl, k němu ale tvrz nepatřila. Tři díly statku s tvrzí získal Zachariáš, t.j. díl svůj, Janův a díl Petra, o kterém nejsou po r. 1588 žádné zprávy. Po Zachariášově smrti koupil r. 1594 zadlužený statek za 9000 kop míš. nejstarší z bratrů Jan. Tento Jan Údražský z Kestřan prodal r. 1602 svůj dvůr v Krči a v posledním pořízení z r. 1612 dal své manželce Markétě ze Suché k užívání dvůr Jiroušovský v Údraži s některými dědinami. Zemřel r. 1615 a panství po něm zdědil syn Ctibor, řečený Starší. Pro účast na českém stavovském povstání měla mu být v r. 1623 zkonfiskována třetina majetku, kterou mu však bylo povoleno vyplatit, protože na vojskem zpustošený statek by se nenalezl kupec a také proto, že se Ctibor zavázal přestoupit ke katolické víře. Po smrti Ctibora Staršího se spustlého statku s tvrzí ujal jeho strýc Jan Adam Údražský z Kestřan a po roce 1649 vdova Magdalena Virginie, rozená Lipovská z Lipovic. Její syn Jan František Petr Údražský po dosažení plnoletosti dosáhl u české komory uvolnění části statku ze záboru, kterým byl vázán smlouvou ještě z doby konfiskace r. 1623. Koupě byla provedena r. 1668 za částku 8518 kop gr. míš. a o dva roky později (1670) prodal své matce Magdaleně Virginii tvrz Údraž, zvanou nyní Hořejší s pivovarem, poplužním dvorem, ovčínem a vsí, protože k ní měl zřejmě nějaké závazky.

Údraž – Tvrz, štít

Tak zvaná „Dolejší tvrz“ v Údraži vznikla na dílu, který získal Bohuslav v r. 1586 při dělení majetku, tehdy nejmladší ze synů Ctibora Údražského. Tento Bohuslav koupil r. 1604 ves Slavětice od Pavla Malovce z Malovic, seděním na Hrádku. Po jeho smrti r. 1610 zdědil statek synovec Ctibor zvaný Mladší (syn Bohuslavova bratra Zachariáše, kterého Bohuslav vychoval), který se psal „seděním v Údražích“. Jeho majetek přešel r. 1615 na Bořivoje Zdeňka z Komárova, zřejmě stavebníka Dolní tvrze. Roku 1635 koupil tento díl Údraže s Dolejší tvrzí za 5100 kop míš. Humprecht Račín z Račína a r. 1651 jej odprodal Adamu Václavu Lipovskému z Lipovic a na Dražíči za 8790 kop. míš. Protože tento i předešlý prodej nebyl vložen do desk zemských přiznal až v r. 1654 Humprecht koupi statku v r. 1635 („tvrz Dolejší v nové vystavenou ve vsi Oudraži“) i její prodej r. 1651 („tvrz Údraž s dvorem poplužním při ni ležícím, ves Údraž a vísku Slavětice s krčmami“). Po smrti Adama Václava Lipovského v r. 1672 dědil jeho syn Adam Maxmilián. V roce 1680 pak koupila tento prohospodařený díl Údraže s Dolní tvrzí obec Nového Města pražského. Při té příležitosti byl domluven odprodej i druhého dílu osady s Horní tvrzí, který o rok později (1681) smluvně v Praze potvrdil, v zastoupení své matky Magdaleny Virginie, její syn Jan František Petr Údražský. Spojený statek koupil roku 1711 kníže Adam František Schwarzenberk a připojil jej k panství Chřešťovice.

Údraž – Dvůr

Situaci Horní údražské tvrze by podle katastrálního plánu obce těžko někdo našel. Menší obdélný půdorys objektu (cca 7,4×22,5 m) při západní hranici hospodářského dvorce čp. 1 v jihozápadní okrajové části osady je zbaven původní obranné úpravy svého okolí, pouze při jižním a zčásti západním boku lze spíše tušit náznaky příkopu a obvodového valu. Vlastní budova přestavěná na sýpku zachovává původní patrové dělení na dvě nadzemní podlaží, strmější sedlovou střechu uzavírají v čelech mírně odsazené trojúhelné štíty. Boční průčelí člení v patře 4 osy sýpkových okének, čela jsou pouze jednoosá. Podobně i vstup v přízemí východního boku je výsledkem mladšího, zřejmě klasicistního zásahu – s dřevěným rámcem v cihelné podezdívce. Z historické podoby tvrze se zde dochoval pouze fragment sgrafitové bosáže jihovýchodního nároží z červenohnědých psaníček v pozoruhodné ilusivně plastické skladbě.

Údraž – Dvůr

Vedle fragmentů je v 1. patře patrná zazdívka nějakého staršího otvoru. Na opačném – západním – boku budovy připomíná starší stav svislá spára, asi 180 cm vlevo od druhého sýpkového okénka v 1. patře, počítáno od levého nároží. Disposice přízemí je trojdílná. Z bývalého nádvoří velkostatku se vstupuje do středního dílu s omítnutou valenou klenbou půlkruhového průřezu se třemi trojúhelnými výsečemi. V pravém zadním koutě je situován nástup na dvouramenné obezděné schodiště do patra, vlevo se otvírá široký půlkruhový oblouk do jižního dílu přízemí, také pod omítnutou valenou klenbou s půlkruhovými če­ly.

Údraž – Zl. dům

Obě dvojice trojúhelných výsečí mají zde však v půdorysném průmětu prohnuté hrany a jejich vrcholy zvýrazňují hřebínky. V čele a na východním boku prostoru je nad dnešními okénky zřetelná zazdívka otvorů původních, které byly rovněž pod segmentovými záklenky, ale poněkud užší a vyšší. Severní díl přízemí je dnes pod prostým dřeveným stropem z neprofilovaných trámů, stopy staršího stavu překrývá hrubá omítka. V 1. patře jsou dnes pouze dva prostory – po dělící příčce (široké původně 66 cm) mezi středním dílem do kterého ústí schodiště z přízemí a dílem severním, zbývá na nádvorní straně otisk, za kterým se směrem k severu průčelní zeď o 16 cm zeslabuje; na protější straně odpovídá poloze příčky svislá spára viditelná na západní fasádě. Další dělení prostoru bylo zřejmě v místech mezi středními okénky budovy – příčku zde opět připomínají stopy na bočních stěnách a také rozhraní mezi dvěma druhy dlažeb – jižní část podlahy tvoří úhlopříčná skladba pálených čtvercových dlaždic (23×23 cm), ve zbývajícím dílu dnešního prostoru jsou na podlaze cihly. Na bocích středního dílu prostoru lze zaznamenat původní rozměry dnes zazděných nik palácových oken, které byly cca 170 cm široké a 270 – 290 cm vysoké, pod segmentovými pasy. Nad celým dnešním prostorem, který zabírá dvě třetiny půdorysu 1. patra, je prostý záklopový strop. Nejvýznamnějším prostorem celé tvrze je jižní díl 1. patra. Z přední části lze do něj vstoupit kamenným sedlovým portálkem raně renesančního charakteru. Jeho profilace dvojicí výžlabků se již neprotíná, ale prostě zalamuje.

Údraž – Park

Samotný prostor, pokládaný za kapli, má pravidelný půdorys překlenutý plochou klášterní klenbou s trojicí výsečí na bocích. Hrany výsečí a navazující hřebínky vytvářejí na klenbě členitý hvězdicový obrazec, vrcholící válcovým svorníčkem s vykrojenou hranou. Uprostřed stěny byla okna, jejichž tvar je zřetelný opět ve spárách později vložených zazdívek. Výběhy segmentových záklenků původních oken byly zaoblené a podle dochovaných stop lemované malovaným pletencovým pásem a žlutavým pruhem. Okno směrem k západu bylo však užší a nižší než ostatní a stopy po malovaném rámu postrádá. Zazdívka při jihovýchodním koutu prostoru, patrná i zvenčí, připomíná snad bývalý prevetový arkýřek, stopy v protějším koutě mohou naznačovat někdejší existenci krbu – takže se zdá, že tu šlo spíše o reprezentační obytnou místnost. Na podlaze jsou dnes rybinovitě kladené cihly.

Údraž – Kaplička

Budova tvrze pochází zřejmě z přechodného goticko – renesančního období, postavená patrně Bohuňkem z Kestřan v prvé třetině 16. století, v témže století upravovaná a v 18. století přestavěná na sýpku.

Dolní údražská tvrz byla až pozdněrenesančního původu, stavěná po r. 1615 Bořivojem Zdeňkem z Komárova. Její polohu, případně dochované konstrukce, musíme patrně hledat v zástavbě severně od tvrze Horní, v místech označených na plánu z r. 1837 katastrálními čísly 2 a 3. Dnešní slavení č.p. 51 zde slojí v poloze starší knížecí myslivny (na plánu z r. 1837 s okrasnou zahradou) – jedna z možných poloh zaniklé renesanční Dolní tvrze.

Údraž – Pomník