Domů >> Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla

Tento projekt Revitalizace historického hřbitova v Albrechticích nad Vltavou je spolufinancován Evropskou unií
Kostel je v obci situován na mírném návrší. Jeho původní románský sloh prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteris­tickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho původ je možno klást do druhé poloviny 12. století. První písemná zpráva je z let 1344 – 1350.

Zajímavostí v síni jsou dva náhrobní kameny z konce 16. století a začátku 17. století zhotovené zemřelým rytířům Oudražským. Nápis na větším kameni patří urozenému rytíři panu Bohuslavu Oudražskému z Kestřan a na Oudražích (+1610) a nápis na menším kameni dítkám jmenovaného, Ctiborovi (+1599), Janu (+1605) a Alžbětě (+1606).

Mimořádně významná je malířská výzdoba interiéru, kde jsou stěny pokryty monumentální kompozicí Posledního soudu, rozčleněnou do několika pásů. Celistvě jsou malby dochované zvláště v presbytáři, kde je objevil v roce 1943 akademický malíř Jiří Jelínek.

Malba v kostele

Původní podoba kostela byla značně pozměněna četnými opravami, přístavbami a přestavbami. Poměrně závažné zásahy přinesla kostelu a souvisejícím objektům 1. polovina 19. století. Rozsáhlá stavební činnost souvisela s aktivitou místního faráře Víta Cízy, který působil v Albrechticích v letech 1819 – 1854. Roku 1828 nechal chrám vybílit, Fr. Jenschta z Českého Krumlova opravil varhany, pořízeno bylo nové zábradlí ke schodišti z lodě na kruchtu a sakristii, kobku a kostnici pokryla nová šindelová krytina. O rok později byl v kostele zbudován boží hrob. V roce 1830 byl pak postaven na protější straně sakristie přístavek, tzv. oratorium, roku 1832 byl přelit velký zvon na věži a došlo k výrazné venkovní úpravě východního závěr kostela. V roce 1840 dále zhotovil malíř František Mikule z Jinína kopii obrazu sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři, který o šest let později namaloval pro Albrechtický kostel i obrazy Křížové cesty. Z Cízova podnětu byl také pořízen nový ciferník na věžních hodinách s pozlacenými čísly, vyzdoben oltář i kazatelna, opravena kostnice a na výtězný oblouk byl namalován znak patrona chrámu, Prospera hraběte z Bercholdů.

Řadu let byl však kostel devastován a dokonce v roce 1947 došlo k zomítání vzácných maleb. Tyto byly znovu odkryty a restaurovány akademickými malíři Františkem Kotrbou a Karlem Mezerou v roce 1962. Další renovace kostela byla provedena v roce 1988, kdy byly opraveny věžní hodiny. Současně bylo jejich ruční natahování změněno na elektrické. Namontován byl i nový ciferník s pozlaceným očíslováním. Dále bylo provedeno nové zastřešení celého kostela, oplechování v mědi, štukové omítky a nátěry.

Náhrobní kapličky

Kapličky

Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov, který je zdoben jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.

Původcem myšlenky zbudovat zemřelým na ohradní zdi hřbitova pomníčky ve tvaru liché půlkruhové arkády nesené dvěma sloupy, byl farář Vít Cíza. Za jeho působení v letech 1819–1854 byly postaveny téměř všechny kapličky. Pouze kaplička, na které je nápis zaznamenaný ve farní pamětní knize pod číslem 106, pochází z doby, kdy byl farářem František Toušek, který také dotyčný nápis složil a zapsal (1882–1913). Dále kapličky, na nichž jsou nápisy pod číslem 107 a 108, pocházejí z dob nástupce dr. Josefa Záruby (1913–1921). Tedy kromě těchto tří posledních byly všechny kapličky stavěny ve 40. letech 19. století za faráře Víta Cízy, který také všechny nápisy na pomníky složil.
Kapličky

První skupina tří kapliček byla stavěna z jara roku 1841. Tyto pomníky jsou zdobeny železnými křížky, obrazy patrona nebo patronky zemřelého. Podobné pomníky svým drahým chtěli postavit také Matěj Kubíček a ještě jeden chalupník. Jelikož se do trojice nikdo jiný nepřihlásil, postavil farář Cíza třetí pomník na svůj náklad pro jednoho lazara. Jelikož se postavené pomníky líbily všem osadníkům, vznikla myšlenka vybudovat další kolem celého hřbitova. Za čtyři roky stálo kolem hřbitovní zdi 60 kapliček. Scházelo jich dvacet, aby byl hřbitov zcela ohražen. Pátým rokem byl již celý hřbitov obehnán kapličkami.

Poté se kapličky začaly stavět přímo na zdi kostela. Vyjímku tvoří monumentální, architektonicky ztvárněný „památník“, věnovaný albrechtickým duchovním, charakteristicky uístěný k východnímu závěru kostela. Je zhotoven z cihel, 3,5 sáhu vysoký a 2 sáhy široký a místo železného kříže je kříž zlacený. Vymalována je na něm večeře Páně a ve spodní části plochy je rozsáhlý 48. řádkový nápis.
Zadní část kostela

Od poloviny 19. století prošel albrechtický hřbitovní areál řadou úprav. Ty však jeho původní vzhled značně poškodily a porušen byl také kompoziční rytmus trojic památníku na ohradní zdi. Také vzlínající vlhkost poznamenala malby Františka Mikule. Proto již v roce 1883 musela být řada památníků opravena akademickým malířem Václavem Šebelem z Písku. Nejrozsáhlejší renovační akce proběhla v letech 1931–1934, při které Tomáš Peterka a akademický malíř Josef Kousal z Prahy opravili či spíše vymalovali patrně všechny kapličky. Poslední etapa restaurátorských a rekonstrukčních prací na obnově náhrobních obrazů a nápisů, kterou prováděl Karel Mezera s dcerou Klárou skončila v roce 1987. Záhy poté Karel Mezera ve věku 78 let zemřel. Po jeho smrti údržbu prováděla několik let jeho dcera Klára.

Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 1Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 2Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 3Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 4Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 5Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 6Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 7Kostel sv. Petra a Pavla, obr. 8