Domů >> Hasiči

Hasiči

Petr Sidum – velitel

tel.: 603 396 792

Historie hasičství v Albrechticích nad Vltavou

Hasiči

Vzniklá aktivita v zakládání českých sborů dobrovolných hasičů v tehdejším Království českém nezůstala bez ohlasu ani v Albrechtci (tehdejší úřední název současné obce Albrechtice nad Vltavou). Až na sklonku roku 1889 se několik místních občanů rozhodlo založit v obci prozatímní družstvo, které se mělo podílet na hašení ohňů. Za starostu družstva si zvolili rolníka Františka Bartušku z čp. 21 a za členy výboru Františka Bartušku z č.p. 12, Františka Douchu z č.p. 9, Josefa Husu z č.p. 15, Josefa Hrdličku z č.p. 10, Františka Hanuse z č.p. 95 a Jana Bartušku z č.p. 42. Do učitelského sboru družstva byli zařazeni: řídící učitel Tomáš Porod, učitel Antonín Pinsa a mladší učitel Jan Vojta, všichni z místní školy.

Již počátkem následujícího roku – dne 26. ledna – se konala v obci Albrechtci ustavující schůze za účelem založení sboru dobrovolných hasičů. V jejím průběhu se z řad místních občanů přihlásilo 28 činných členů a 12 přispívajících.

V následujících dnech byly požádány c.k. okresní hejtmanství a c.k. místodržitelství o povolení činnosti budoucího sboru a zároveň byl zaslán návrh spolkových stanov. Jelikož v odpovědi obou úředních míst nebylo námitek, byla na den 29. února roku 1890 svolána valná hromada, již za účasti 63 členů, kde byly členstvem schváleny spolkové stanovy a ustaven výbor sboru.

První výbor sboru:

Předseda – bratr František Bartuška z č.p. 21
Místopředseda – bratr Josef Husa z č.p. 15
Velitel – bratr František Bartuška z č.p. 12
Podvelitel – bratr František Doucha z č.p. 9
Jednatel – bratr Tomáš Porod, řídící učitel
Pokladník – bratr Jan Vojta, mladší učitel

Pomoc novému sboru poskytla albrechtická obec, když zakoupila hasicí stříkačku u firmy R. Smekal – vdova. Byla to ruční čtyřkolová stříkačka s příslušenstvím, za obnos tehdejších 615 zlatých. Zároveň byla pro 35 členů zakoupena služební výstroj a součást výstroje.

V roce 1891 staví nad obecní kovárnou sbor svojí schránku pro hasičské nářadí, na kterou obec přispěla částkou 120 zlatých.

Sbor dobrovolných hasičů v Albrechtci se přihlásil za člena písecké hasičské župy, která byla založena již dne 25. května roku 1884 v Písku (za účasti zástupců sborů z Bechyně, Milevska, Netolic, Týna nad Vltavou a Písku). Na jeho kontě přibývala účast na hasičských cvičeních i účast při různých slavnostech, což ovlivnilo další nárůst členů sboru, jehož činnost se neustále rozvíjela.

Výbor písecké župy pověřil sbor dobrovolných hasičů v Albrechtci uspořádáním župního sjezdu, což místní hasiči přijali s povděkem. Dne 12. června 1898 se této slavnosti v Albrechtci zúčastnilo mnoho hasičských sborů z blízkého okolí i z obcí vzdálených. Pro zdejší obec byla tato událost svátkem místních občanů.

Po desetileté činnosti sboru se členové jeho výboru usnáší na své schůzi dne 30. dubna 1900, že dle stavu pokladny bude zakoupena pamětní kniha sboru, kde budou vedeny zápisy o činnosti místních hasičů. V tomto jubilejním roce sboru byl opět volený nový výbor, jehož předsedou se stal bratr František Dvořák, velitelem bratr Josef Král a jednatelem bratr Antonín Pinsa. Dále do výboru byli ještě zvoleni bratři: František Vysoký, František Schánilec, Adolf Lang, Josef Kaifer, Jan Bartuška a Jan Dvořák.

Na konci zmíněného roku vystupuje sbor dobrovolných hasičů v Albrechtci z členství v písecké župě a přestupuje do nově založené hasičské župy vltavotýnské, na jejíž ustavující schůzi dne 1. prosince 1901 v Týně nad Vltavou byli i delegáti tohoto sboru.

V roce 1902 navštívil místní sbor hasičů majitel neznašovského panství baron Otakar Berchtold se svojí chotí a při této příležitosti požádal o členství ve sboru, s vkladem 30 korun.

Pro nedostatek peněz ve sborové pokladně se místní hasiči zříkají účasti na prvním sjezdu slovanského hasičstva v Praze, který se koná ve dnech 14. až 17. srpna 1903.

Valná hromada Zemské ústřední hasičské jednoty se dne 8. června 1908 rozhodla zakázat účast hasičských sborů na všech slavnostech, které nemají ráz hasičský či národní, tedy na církevních.

Lze konstatovat, že místní sbor neustával ve zdokonalování hasičského umění, ale také rozvíjel svoji osvětovou činnost v obci. Nebyla opomíjena účast na župních hasičských sjezdech a hromadných cvičeních.

První světová válka vnesla do činnosti sborů v Království českém určitou stagnaci jejich činnosti, což lze říci i o sboru v Albrechtci.

Po skončení války dochází ke vzniku samostatné Československé republiky, a tím i k vytvoření nové struktury dobrovolného hasičstva. Dne 21. března 1919 v Brně se konala ustavující schůze nového Svazu dobrovolného hasičstva československého. Bylo ustaveno pět zemských jednot a župy. V obcích se sbory nezměnily. Místní sbor nese již nový název – Sbor dobrovolných hasičů v Albrechticích.

Dne 5. prosince 1925 se výbor sboru usnáší na záměru zakoupení nové motorové stříkačky. Zároveň se svým rozhodnutím seznámí obecní zastupitelstvo a s jejím nákupem počká až do vyjádření obce. Následně obecní úřad ve své odpovědi kladně hodnotil rozhodnutí sboru hasičů a nabídl hasičům záruku ručení v případě nutného úvěru. Poté se místní hasiči obrátili o finanční pomoc na své krajany v Americe a na firmy ve svém regionu. I když bylo získáno mnoho finančních darů, přesto jich ještě nebylo dostatek na nákup nové stříkačky, a proto byl odložen na další léta.

Po třicetišesti letech od zrodu albrechtického sboru se rozrostla nejen členská základna, ale i organizační složky sboru, což dosvědčuje volba nového výboru na valné hromadě dne 28. března v 1926:

Předseda – bratr Jan Dvořák
Náměstek – bratr Václav Slepička
Jednatel – bratr Josef Dvořák
Pokladník – bratr Jan Schánilec
Členy výboru se stali – bratři Josef Stejskal, František Votruba, Karel Košatka, Václav Dvořák, Jan Bartuška z č.p. 69 a František Dvořák z č.p. 27

Revizoři – bratři František Košatka a Josef Schánilec z č.p. 44
Velitel – bratr Josef Král
Náměstek – bratr František Bartuška
Cvičitel – bratr Josef Kaifer
Četaři – bratři M. Parýzek, František Schánilec a František Říha
Vzdělavatel – bratr Jindřich Hofreichster

Sanitní sbor:

Předseda – bratr Jan Procházka
Členové – bratři Jan Schánilec z č.p. 33, M. Parýzek a František Říha

Zároveň se na této valné hromadě rozhodlo, že sbor pro všechny členy (aktivní i přispívající) založí pohřební fond, na nějž se bude vybírat příspěvek 2 Kč.

Hasiči

Dne 18. července téhož roku vystoupil divadelní odbor místního sboru pro veřejnost s divadelní jednoaktovkou „Pryč od žen“ a s dalšími zábavnými kuplety.

V roce 1927 uskutečnil sbor hasičů s místním Sokolem nákup divadelního jeviště, které za stanovený poplatek zapůjčovali ochotníkům v sousedních obcích.

Výborové schůze sboru v roce 1928 se kromě jeho členů zúčastnil i pan Holeček, zástupce firmy Holeček – Praha Smíchov a starosta Albrechtic. Jednalo se o uzavření smlouvy o nákupu nové motorové stříkačky – bohužel i po tomto jednání koupě nebyla uskutečněna a sbor nadále používal starou stříkačku.

V roce 1929 z důvodu úmrtí předsedy místního sboru bratra Jana Dvořáka převzal jeho post bratr Josef Král a za jeho předsednictví se konal v Albrechticích dne 9. června zmíněného roku okrskový sjezd ve školním cvičení. Pro tuto hasičskou událost byly v obci postaveny dvě slavobrány – jedna na obecní návsi a druhá u skladiště hasičského nářadí za obecní kovárnou. Dopolední čas této slavnosti byl určen pro hasičské cvičení a odpoledne lidové veselici s různými zábavnými atrakcemi v zahradě bratra Františka Votruby.

U příležitosti čtyřiceti let činnosti sboru v roce 1930 se v Albrechticích konala dožínková slavnost s veselicí a cyklistickými závody „po hradbách“ na místním rybníku Trampaláku. Pro tři vítězné účastníky byly připraveny peněžní prémie a hudebníci tehdy konzumovali pivo v režii sponzora – pivovaru v Protivíně.

Do análů místních hasičů lze zařadit i kapely Josefa Štěpána, Josefa Stejskala, Františka Bartušky a Kaifera, které nechyběli na hasičských zábavách a plesích.

V roce 1932 hasičský sbor koupil pro své členy masážní strojek „Elektrotor“ za 195 Kč pro své členy a byl stanoven poplatek l Kč za každé použití. V té době byl realizován i návrh na zřízení bazénu „v Brodech“ jako zásobník u vody pro případ požáru v horní části obce Habří.

Hasiči

O rok později došlo k novému společnému jednání místního sboru hasičů s představiteli obce, aby zvážili možnost zakoupení nové motorové stříkačky, tolik potřebné pro obec. V té době měli hasiči již k dispozici v hotovosti 22 000 Kč (vedle příspěvku obce a darů krajanů z Ameriky přispěla i banka Slávie částkou 600 Kč a záložna v Týně nad Vltavou 1000 Kč). Po velké konfrontaci o výběru firmy, kde bude stříkačka koupena, byla vybrána firma R.A. Smekal ve Slatiňanech u Chrudimi, kde byl objednán nákup motorové hasicí stříkačky značky Škoda o výkonu 32 HP, dvoukolové na pneumatikách bez předního dílu, spolu s hadicemi o délce 750 m. Byla dohodnuta cena 38 250 Kč s tím, že při jejím převzetí bude zaplaceno 22 000 Kč v hotovosti a zůstatek bude zaplacen ve splátkách do roku 1936.

Po jejím dodání dne 25. března 1934 byla provedena nařízená provozní zkouška. Z rybníka Trampaláku byly nataženy hadice v délce 1300 m (750 m nových hadic a 50 m ze staré stříkačky) až na konec horní části obce k domu pana Pekárka, kde byl dosažen z jednoho proudu dostřik 27 metrů a ve dvou proudech byl dosah 20 metrů.

Slavnostní předání motorové stříkačky ze strany albrechtické obce místnímu sboru hasičů se konalo až 10. června téhož roku za účasti protektora slavností, místního rodáka prof. Dr. Františka Krále, který při této příležitosti daroval hasičům 3000 Kč na uhrazení zbývajícího dluhu. Poté následovalo hasičské cvičení a promenádní koncert v zahradě bratra Františka Votruby.

Následně místní hasiči cvičili již s novou motorovou stříkačkou.

Po několika letech, v době Protektorátu Čechy a Morava, došlo k novým změnám v hasičství – byly změněny spolkové stanovy a hasičský pozdrav „Nazdar“ byl změněn na „Vlasti zdar“. Byl vydán i zákaz nošení odznaků z bývalé republiky a hasičským sborům bylo nařízeno, že zbrojnice musí býti označeny dvojjazyčně.

I v této těžké době, kdy bylo spolčování lidí omezeno, dokázal albrechtický sbor nadále pořádat kulturní akce v obci i uskutečnit valné hromady sboru. Nebyla opomíjena ani sborová cvičení.

V tehdejším Protektorátu byl dán příkaz k předání veškerého inventáře a majetku sboru obci. Odchodem mladých hasičů do vojenské služby se snížil celkový stav hasičů ve sboru.

A jaké bylo složení výboru v roce 1939? Předsedou byl bratr Král Josef starší, jeho náměstkem bratr Dvořák Václav, jednatelem byl bratr Dvořák Josef, pokladníkem bratr Dvořák Karel a pokladníkem pohřebního fondu bratr Schánilec Jan z č.p. 57. Funkci vzdělavatele sboru konali bratři Bartuška Josef a Schánilec Ladislav. Za kronikáře byl zvolen bratr Král Josef mladší a další členové výboru.

V roce 1946 místní hasičský sbor skončil s ochotnickým divadlem. V tomto roce při volbě nového výboru byli zvoleni: předseda bratr Bartuška František z č.p. 12, jednatel bratr Dvořák Jan z č.p. 35, velitel bratr Král Josef z č.p. 18 a další členové výboru.

Další rok, kdy panovalo mimořádné sucho, přinesl hasičům v Albrechticích větší náročnost při předcházení vzniku požárů slámy na polích a ve stodolách. Byly ustaveny požární hlídky, které dohlížely na dodržování bezpečnosti při výmlatu slámy.

Hasiči

V roce 1950 je požární ochrana v ČSR svěřena národním výborům v obcích a v roce 1951 dochází v hasičství k dalším změnám – např. zaniká výraz „starosta“, který je nahrazen novým výrazem „předseda“. V roce 1951 albrechtičtí hasiči zvolili přední funkcionáře místní jednoty: předseda bratr Bartuška František z č.p. 12, dále jednatel bratr Adamec Karel a velitel sboru bratr Josef Hronek.

V tomto roce dochází dle vyhlášky ze dne 21. července k povolení ministerstvem vnitra užívání nového názvu obce Albrechtice nad Vltavou (za dobu šedesátileté existence sboru již třetí název).

V roce 1952 místní hasičská jednota zakoupila nákladní automobil od pana Miroslava Husy z Hladné za 25 000 Kč a k tomu ještě nové pneumatiky. Uhradila i částku 8800 Kč na potřebnou opravu vozidla. Zároveň byla dána v tomto roce do opravy i hasicí stříkačka, jejíž oprava si vyžádala sumu 11 192 Kč.

V roce 1954 převzal post předsedy místní jednoty hasičů bratr Adamec Karel a místopředsedou i velitelem byl zvolen bratr Kohout Karel. Zástupcem velitele byl ustaven bratr Bartuška Jaroslav, jednatelem bratr Honsa Karel, pokladníkem bratr Svoboda Josef a byli zvoleni i další členové výboru. O dva roky později, v roce 1956, opět přechází majetek navrácený hasičům po osvobození do správy tehdejších MNV a je zavedeno nové oslovování hasičů – místo „bratře“, se začalo užívat „soudruhu“.

V této době znovu připomínají místní hasiči představenstvu obce, že po mnoho let žádají o výstavbu nové hasičské zbrojnice, což dosud nebylo realizováno.

V roce 1960 byl celostátně zaznamenán mírný pokles aktivity hasičských jednot, ale přesto se albrechtičtí hasiči zaměřovali na provádění protipožárních prohlídek a zúčastňovali se kulturních akcí i soutěží SPO v okolních obcích.

V následujících letech nebyla opomíjena ani výchova mladých hasičů v obci, kteří se zúčastnili několika soutěží ve své kategorii.

Rok po vstupu armád Varšavské smlouvy, v roce 1969, je předsedou místní hasičské jednoty zvolen soudruh Bartuška Vítězslav, místopředsedou a zároveň velitelem soudruh Stejskal Josef a druhým místopředsedou soudruh Riepl Willibald. Jednatelem se stal Honsa Karel, za hospodáře byl zvolen soudruh Dvořák Josef a referentem pro masovou výchovnou činnost se stal soudruh Kabele Bohuslav. Zároveň byli zvoleni i další členové výboru.

Hasiči

Rok 1969 vnesl novou strukturu do členství SPO. Členové jsou rozděleni na činné, přispívající a čestné. V této době se členských schůzí jednoty hasičů začínají zúčastňovat předseda MNV a místního JZD. Restem ze strany MNV zůstává doposud výstavba nové hasičské zbrojnice a sušáků hasičských hadic.

Na výroční členské schůzi v roce 1972 byli do čela výboru zvoleni: předseda Vítězslav Bartuška, místopředseda Karel Adamec a velitel Josef Stejskal.

Na výborové schůzi tehdejší jednoty SPO v Albrechticích nad Vltavou, konané dne 19. ledna 1973, byl řešen dlouhodobý požadavek na výstavbu nové požární zbrojnice. Bylo rozhodnuto, že její výstavba započne v roce 1974. A skutečně se tak stalo. Na stavbě se objevili i první brigádníci z řad hasičů a místních občanů. Byly zde odpracovány stovky hodin.

Slavnostního otevření dokončené požární zbrojnice dne 25. července 1976 se nedožil aktivní hasičský funkcionář pan Karel Adamec. Otevřením nové požární zbrojnice se „oživila“ aktivita členů tehdejší jednoty pod novým vedením velitele Josefa Siduma a předsedy Františka Kaifera.

V roce 1979 rada MNV požádala okresní orgány o zakoupení nového požárního automobilu a staré dosavadní vozidlo navrhla zrušit pro velké finanční výdaje na jeho provoz a údržbu.

V průběhu osmdesátých let byla demoličně zrušena bývalá schránka na hasičské nářadí, vystavena v roce 1891. Zároveň byla převzata do užívání nová motorová hasicí stříkačka ve vozidle Avia. Místní hasičská jednota dostala i cisternu na vozidle Š-706 pro rychlý zásah při požáru na vzdálených objektech.

V roce 1987 by zvolen novým předsedou Dvořák Jan z Hladné.

Hasiči

„Sametová revoluce“ přinesla mnohé změny i v hasičské organizaci. V roce 1990,v době 100. výročí hasičské činnosti v obci, byly zrušeny jednoty SPO a znovuustaveny sbory dobrovolných hasičů. V roce 1992 bylo v České republice ustanovenoSdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka jako vrchní orgán místních sborů dobrovolnýchhasičů. Znovu se do řad hasičů navrátilo staré oslovení „bratře“.

I tyto změny přinesly mírný útlum v činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Albrechticích nad Vltavou.

Nelze opomenout rok 1998, kdy náhlá smrt přervala život obětavého velitele sboru bratra Josefa Siduma, jehož nástupcem ve sboru se stal syn Petr Sidum.

Historii Sboru dobrovolných hasičů v Albrechticích nad Vltavou zpracoval albrechtický rodák pan Stanislav Zeman.